27. října 2011 v 22:01, Rozhovory
Je prvním a vlastně i jediným českým bitkařem, který kdy prorazil do NHL. Tenhle podzim ale David Kočí válí v rudém dresu Sparty. Fanoušky vytoužený defenzivní bek v zápasech ukazuje, že na led nechodí jen od toho, aby se pral, hlavně je totiž skvělým dílkem do obranné mozaiky. Hráči soupeře přiznávají, že si proti Spartě v současnosti moc dovolovat nemůžou, před Pöpperlem je klid.
Jenže všechno dobré jednou končí a Davidovi zanedlouho končí dohoda se Spartou. Stále neví, kde bude pokračovat. V české extralize? V KHL? Do šestého listopadu ale mají fanoušci stále možnost si užívat jeho hry. Po čtvrteční autogramiádě ve sparťanském fanshopu věnoval Kočí webu Sparta Hockey Supporters pár minut.
Davide, co ty a Sparta? Byl jsi jejím fanouškem od narození?
Nebyl. Hrával jsem za Hvězdu Praha, a tam jsme Spartu jako rivala rádi neměli. Navíc jsme s ní vždycky prohrávali. V dorostu jsem ale přešel do Holešovic a stal se ze mě sparťan. Začal jsem chodit na extraligu, na fotbal a teď je ze mě jasný sparťan. I když jsem hrál v Americe, tak jsem Spartu v novinách sledoval, fandil jí. Například jsem hltal zápasy fotbalové Ligy mistrů.
Jaký jsi byl divák? Chodil jsi do kotle, nebo sis zápasy vychutnával na podélné tribuně?
Ne, do kotle jsem nechodil. S ostatními hráči jsme si většinou šli sednout na tribunu a sledovali hvězdy, jak hrajou. Učili jsme se od starších hráčů jak hrát, sledovali jejich tabulky.
Teď jsi za hvězdu i ty. Asi jsi zaregistroval, že během pár zápasů ses stal prakticky nejoblíbenějším hráčem v rudém dresu.
Jsem za to vděčný, těší mě to. Vůbec jsem to nečekal.
Stalo se ti někdy v minulosti, že by tě hala několikrát za zápas vyvolávala?
Několikrát za zápas to opravdu ne. (smích)
Určitě sis všiml, že návštěvy jsou na Spartě v současnosti bídné. Chodí mezi třemi a čtyřmi tisíci diváky. Nejsi z toho zklamaný?
Když jsem chodíval já na hokej na Spartu před deseti lety, tak to bylo stejné. Já si myslím, že to špatná návštěva není. Možná byli fanoušci zvyklí na víc…
Ono ještě před rokem byly návštěvy okolo šesti tisíc, ale loňská bída je srazila dolů.
To možná ano, ale nemyslím si, že by ta kulisa byla i tak špatná.
Když bys měl porovnat fanoušky v Čechách a v Severní Americe, kdo z toho vychází lépe?
Kulisa v NHL jako celku je docela dobrá. Ale pokud jedete ke slabším týmům jako Phoenix, Columbus, nebo Colorado, tak je to mrtvé. Třeba když jsem loni hrál v Coloradu, tak mi to mnohdy nepřipadalo ani jako NHL. Deset tisíc fanoušků ve dvacetitisícové hale, nikdo nefandil, nebyly tam žádné kotle. To se mi zrovna na extralize líbí, kotle fandí celý zápas, je tu živo.
Předpokládám ale, že jakmile jste překročili hranice a hráli v Kanadě, tak to bylo jiné kafe a každý zápas byl pořádný hukot.
To zase jo, hrát v Kanadě je příjemné, člověk se napumpuje při každém hitu, při každé rvačce. Ale ve srovnání s Českem je to zase trochu jiné. Nemají kotle, ale zase fandí celá hala. Obzlášť když je vyprodaná, natřískaná hala, tak je vyloženě paráda hrát hokej.
Když ses porval na soupeřově ledě. Jak vlastně v Americe fanoušci reagovali? Dali ti to “sežrat“? Nadávali ti?
Abych řekl pravdu, já moc diváky nevnímal. Někdyjsem si připadal, jako kdybych byl na ledě sám.
Na širší evropské kluziště jsi se adaptoval překvapivě rychle, podáváš kvalitní výkony. Ale v posledním zápase v Plzni jsi byl dvakrát vyloučen a byly z toho dva góly. To tě asi hodně mrzelo.
Jasně, na tohle si musím dávat pozor. Tohle zkrátka byla chyba, MOJE chyba.
A měl podle tebe rozhodčí vůbec důvod tě vyloučit? Myslíš, ze se z tvé strany jednalo o fauly?
Ať byly nebo nebyly, byl jsem vyloučen a musím si na to příště dávat pozor. Rozhodčí zkrátka mají jiný metr.
Vylučovali by za ty střety rozhodčí v NHL?
Za jeden asi ano, za ten druhý vůbec. Za to bych v NHL ani nedostal čárku za hit.
Při tvém příchodu panovaly obavy, aby tě rozhodčí nevylučovali jen kvůli tvé pověsti rváče a kvůli tvým fyzickým parametrům. Myslíš, že jsou rozhodčí vůči tobě tolerantní?
Podle mě jsem tým zatím žádným vyloučením vyloženě neoslabil. Ano, v Plzni to druhé vyloučení bylo na hraně. Ale já se zkrátka ještě učím. Tohle se stane. Nehrál jsem extraligu deset let. Rozhodčí pískají jinak, hráči k soubojům také přistupují jinak. Já si z těch chyb vezmu poučení a příště budu lepší.
V zápase jsi se několikrát tvrdě “setkal“ se známým provokatérem Radkem Dudou. Proběhla mezi vámi nějaká výměna názorů?
Neprohodili jsme ani slovo. Akorát máme každý zkrátka svůj styl hry. On chodí před branku, já ten prostor bráním. Ale že bychom si nadávali? To ne.
Když už jsme u Plzně, tamní fanoušci jsou proslulí neskutečnou vulgaritou. A té jsi neunikl ani ty. Hned několikrát se ozývaly skandované nadávky na tvou hlavu.
Já těmhle fanouškům mohu vzkázat jedno. Že mě to akorát dokáže napumpovat a zlepšit můj výkon. Takže jestli to chtějí zkoušet, jenom jim děkuju.
Zpět do Tesla Arény. Asi jsi zaregistroval pozápasovou děkovačku, která tu, když jsi hodil jako na hokej jako divák, nebývala. Jak se ti tahle novinka zamlouvá?
Je to fantastické. Takovéhle věci jsou přesně potřeba. Budovat vztah mezi fanoušky a hráči, vždyť jsme přeci jeden tým. Fanoušci nám obrovsky pomáhají, dodávají nám energii. Když jsem nastoupil k prvnímu zápasu, tak jsem cítil, jak kotel zápasu dodává hrozně moc energie. To třeba v Americe člověk nezažije. Možná si to někteří diváci neuvědomují, ale nám jejich fandění opravdu obrovsky pomáhá.
Vzhledem k loňským bídným výkonům byl často skandovaný pokřik “Bojujte za Spartu“, což se řadě sparťanských hráčů nelíbilo. Tobě by to vadilo?
Mně? Bojujte za Spartu? Vůbec. Podle mě to je naprosto v pořádku, vždyť je samozřejmé, že za to Esko na prsou bojovat musíme.
Jak dlouho budeš bojovat za Spartu ještě ty? Fanoušci mají jasno. V rudém dresu by tě rádi vídali i po šestém listopadu, kdy ti končí smlouva se Spartou.
Já nevím. Opravdu! Občas zavolám agentovi, abych zjistil, co je nového, ale že by to bylo každý den, to ne. Zajímám se hlavně o hokej a důvěřuji životu, že mě povede tou správnou cestou, a že se to celé vyvrbí co nejlépe pro mě.
Máš nabídky od týmů z ruské KHL?
Nějaké týmy se ozvaly, ale jak už jsem řekl, já se do toho moc nemotám a nechávám to plynout.
Asi nepůjdeš do nějakého týmu jen kvůli rvačkám, budeš chtít mít výraznější roli. Čechov na tebe pravděpodobně může zapomenout.
Rozhodně chci hrát. Teď mě hokej baví jako už dlouho ne. I v Americe jsem věděl, že můžu hrát, ale tam je ten talent hráčů ještě o level výše, jsou tam přeci nejlepší z nejlepších a je těžké se vůbec prosadit. Na druhou stranu si myslím, že když jsem šanci dostal, tak jsem odváděl dobrou práci. Já chci hlavně hrát hokej, rvačky byly a jsou až na druhém místě.
Když přijde do šestého listopadu nabídka od Sparty, zůstaneš?
Až přijde nabídka, tak ji zvážím. Ale do toho šestého listopadu tady budu hrát naplno každý zápas, dám tomu všechno.
A pak se rozhodneš co dál…
Ano, pak se rozhodnu co a jak. A jestli přijde nějaká nabídka dřív? Můžu se rozhodnout dnes, nebo zítra. Tak to chodí. Ale teď momentálně jsem upřímný, sám nevím, kde budu hrát dál
David Kočí očima SHS |
Čtvrteční autogramiáda ve sparťanském fanshopu nabídla perfektní možnost vyzpovídat hráče, který je mezi fanoušky od svého příchodu obrovsky populární. Sám jsem nevěděl co očekávat. Je David Kočí v reálném životě stejný divoch jako na ledě? Ne, je to chytrý sympatický chlapík, který má jedinou nevýhodu. Když s ním děláte rozhovor, musíte držet diktafon nad vlastní hlavou. Kočí je zkrátka obr, a když ho vidíte zblízka, chápete, proč si provokatéři ostatních týmů v poslední době dávají setsakramentský pozor. Jinak je ale maximálně vstřícný a, světe div se, na hokejistu až neuvěřitelný introvert. Když mluví o hokeji a o své hře, je vidět, že je naprostý profík, nehraje si na hvězdu a jeho hlavním cílem je úspěch týmu. A propos, když už jsme u toho… Když David Kočí zmíní, že hráči a fanoušci jsou jeden tým, věříte mu to. Jaký to rozdíl oproti sparťanskému vedení… |
Autor: Czechmate87
Foto: Kasnarka
Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.