Sparta Hockey Supporters - Stránky fanoušků hokejové Sparty

ČÁST III. Přinášíme třetí část obsáhlého rozhovoru s generálním manažerem Sparty Petrem Břízou. V ní vzpomíná na své první kroky v “kancelářské funkci“, na sparťanské gólmany i na nepovedenou sezonu 2007/2008. Hodnotí působení Petra Nedvěda a zastaví se u odvolání Pavla Hynka z pozice hlavního trenéra. Na závěrečnou část rozhovoru se můžete těšit v PONDĚLÍ.

Petře, vy jste se hned po ukončení kariéry stal generálním manažerem Sparty. Asi jste sám nečekal, že hned v první sezoně ve funkci získáte titul.
Určitě. My jsme hlavně stáli před těžkým rozhodnutím na začátku sezony. Měli jsme finanční problémy. Nebylo tajemstvím, že když se Sparta přebírala v roce 2005, tak klub některé věci zajištěné neměl a táhl si před sebou kuličku budoucích závazků. Tenkrát jsme stáli před rozhodnutím prodat Honzu Marka do Ruska a ten prodej nás nakonec zachránil. Vygenerovali jsme velké peníze, takže jsme mohli v sezoně fungovat. To bylo asi mé první prubířské rozhodnutí v tom manažerském smyslu. Ale nebylo to o jednom mě. My se snažíme o věcech na Spartě diskutovat v kolektivu.

Na tehdejším titulu měl lví podíl Tomáš Duba. Neočekával jste, že se ve Spartě uchytí přeci jen na delší dobu? Že budete mít důstojného nástupce?
Salfovi (Dušan Salfický) se tehdy nedařilo tak jak jsme si přestavovali. Tomášovi jsem tehdy volal do Finska, chtěl jsem ho zpět do Prahy. Cílem bylo mít vyrovnanou dvojici. Tomáš začal skvěle, Dušana přechytal. Souhlasím, že měl obrovský podíl na vítězném čtvrtfinále se Zlínem, dařilo se mu i v semifinále. Finále už mu tolik nevyšlo, ale naštěstí nevyšlo ani Lašákovi. Takže z toho byl titul a my jsme si mysleli, že máme gólmana pro další roky. Proto jsme rozvázali smlouvu s Dušanem Salfickým, což nebylo jednoduché, protože rok předtím jsme ho do Sparty táhli a přemlouvali. Bohužel, Tomáši Dubovi se nedařilo tak jak si asi i on sám představoval a nedal nám pocit, toho, že může být jedničkou. Navíc měl zdravotní problémy. Zranil se vždy, když jsme ho nejvíc potřebovali.

To se dostáváme k zajímavému paradoxu. V extralize působí mnoho gólmanů, kteří za Spartu od vašeho konce nastupovali. Jenže v Holešovicích se jim nedařilo, zatímco v nových působištích excelují.
Já jsem rád že se jim daří, protože většina z nich začínala, když jsem chytal já. Ať už to byl Schwarz, Pöpperle či Duba. Všichni to byli mí parťáci. Sparta je hodně specifická. To bylo vidět třeba na Salfovi. Ten miluje Plzeň, přijede tam a cítí se tam prostě dobře. Tady je ten tlak na gólmany prostě větší. Diskutuje se chybě, ne o dobrém zákroku. Zatímco na malém městě stačí, když gólman odchytá dobrý zápas. Nikdo ho neviní, když se zápas prohraje 3:2. Je tam prostě snazší si získat přízeň fanoušků. Když ve Spartě prohrajete 3:2, tak se diskutuje, který z těch gólů gólman mohl chytit. Ten tlak je prostě větší a musíte si na to zvyknout. Myslím si, že Tomáš trochu některé věci neustál. Obzvlášť v té druhé sezoně.

V jakém smyslu?
Tehdy se chtěl vrátit Tomáš Pöpperle a my si ho nechtěli nechat utéct a vzhledem k tomu, že Duba neměl úplně nejlepší sezonu a byl často zraněný, tak jsme se rozhodli pro tuto vyrovnanou brankářskou dvojici. Bohužel pro Dubise se v následujících měsících ukazovalo, že ho Pöpperle přechytával, takže jsme se nakonec rozhodli, že ho dáme na hostování do Finska a po sezoně se uvidí. Tomáš Duba se pak už nechtěl vrátit. Řekl, že chce jít pryč a podepsal velmi lukrativní smlouvu v Třinci. Můžu říci, že takové peníze bysme nebyli ani my schopni zaplatit. Trochu nepřímé potvrzení našeho názoru je však fakt, že Tomáš chvilku chytá, chvilku ne, míva potíže se zraněními, takže stále není jasná jednička.

A co Marek Schwarz?
Ten se v lednu 2009 vracel do Čech. Jenže je to rodák z Mladé Boleslavi. Já jsem ho chtěl původně pustit jen na hostování do konce sezony, jenže on podepsal dlouholetou smlouvu s tím, že chce v Boleslavi zůstat. To nebylo o tom, že bychom ho dávali pryč, on chtěl jít pryč a dneska chytá dobře. Není to zkrátka jednoduché, zvolit správného gólmana.

Vrátím se k sezoně 2007/2008. Po dvou tučných letech ověnčených tituly najednou následoval sešup dolů a konec už ve čtvrtfinále proti Liberci.
Je strašně těžké mít pořád tučná léta. Extraliga je nesmírně vyrovnaná. Nám se bohužel nepodařilo nahradit tři klíčové odchody. Honzu Hlaváče, Jardu Hlinku a Richarda Stehlíka. Ten se zrovna mohl vypracovat v jednoho z lídrů týmu, jenže odešel. V polovině sezony jsme ho alespoň získali zpět. Hlavní ztráta však byla v ofenzivě. Dvojice Hlaváč – Hlinka prostě chyběla. Snažili jsme se to nahradit příchody Lubomíra Vaice, Petra Nedvěda a Tibora Melichárka. Například Vaic se ale neprosadil tak, jako předtím v Liberci. Pro nás to tehdy byla hodně složitá situace. Honza a Jarda odešli do NHL na poslední možnou chvíli. V tu dobu už bylo na trhu velmi málo možností.

Jak se zpětně díváte na působení Petra Nedvěda ve Spartě? Přeci jen byl braný za hlavní hvězdu, jenže neměl úplně pozitivní hodnocení.
Pro něj samotného to nebylo snadné. Po dvou titulech přijít do týmu s obrovským očekávání toho, že bude lídr. My tehdy skončili šestí. Měli jsme sice vynikající turnaj Super Six v Petrohradě, ale sezona byla celkově taková útlumová. To však nebylo jen o Petrovi Nedvědovi. O jakémkoliv mužstvu, které vyhraje titul, se říká, že pak mívá pomistrovský průjem. Dneska to dokazují Karlovy Vary. Zatím se hledají, přitom mají téměř stejný kádr jako loni. Na jaře se přitom nadšeně mluvilo o tom, jaká se tam buduje dynastie... Hráči po titulu všeobecně ztrácejí motivaci, myslejí si, že zapnou až ve chvíli, kdy to příjde ten správný moment. Většinou ho ale nerozpoznají. O Spartě se například mluvilo jako o mužstvu pro play-off.

Které začíná hrát v prosinci, lednu...
Také. Ale to je nesmysl. My jsme to takhle nikdy nebrali. Ale v hlavách hráčů to samozřejmě je. Asi protože v sezoně 05/06 jsme se do play off dotlačili s odřenými ušima, druhý rok zase tak nějak nenápadně a ono to vyšlo. Každý říkal: počkejme, počkejme, věříme si... A byl z toho průšvih ve čtvrtfinále s Libercem.

Snažíte se tohle uvažování u hráčů změnit?
My se snažíme jejich myšlení a pohodlnost změnit v tom smyslu, že na ně klademe nároky a chceme, aby Sparta obstávala i v základní části. Aby každý zápas byl odehrán na vítězství. Na konci vám totiž můžou chybět tři čtyři zápasy, což je nějakých devět bodů. Jen tři zápasy z 52, které vám proklouznou mezi prsty a najednou je to rozdíl tří, čtyř míst. Hráči si to ale podle mého uvědomují, prahnou po úspěchu stejně jako my ostatní.

Minulou sezonu Sparta nakonec skončila třetí. Převažovala spokojenost nebo zklamání?
Loni jsme měli dobrý kádr, jenže nám zase tak trochu odešel gólman. Tomáš Pöpperle do ledna chytal výborně, jenže poté, po tom výkonostním pádu už se nevzpamatoval. Celkově se třetí místo po vypadnutí s našlápnutými Karlovými Vary ale nedá brát jako propadák. Pořád je Sparta nahoře. Dokazují to čísla. Kamkoliv přijedeme, jsou vyšší návštěvy. Sparta lidi dělí. Jedni jí milují, druzí nenávidí. Ale hlavně všechny zajímá. I to hráče nutí k tomu, aby podávali co nejlepší výkony.

Jaké máte jako vedení vztahy s ostatnímy kluby? Protože když fanoušci Sparty jedou na cizí stadiony, tak upřímě řečeno nemají na růžích ustláno.
Vztahy s ostatními kluby jsou korektní. Jsme normální partneři ve sdružení klubů. Nebudeme si nalhávat, že nejsou rádi když nás porazí. A nebudu si nalhávat, že nás nenazývají jinak, když nás přijímají, jsou s námi a když ne. Ale to patří ke jménu Sparty a k její pozici, kdy jí každý rád vidí na kolenou.

Takže se nestává, že by vám kluby dělaly nějaké naschvály, když přijedete na jejich stadion?
Ne. A pokud cítíme nějaké náznaky, tak se tvrdě ohradíme. Trváme na tom, aby vše bylo podle standardních pravidel. A musím říct, že pravidla APK jsou už na takové úrovni, že se nějaké naschvály ani nemůžou stát.

Přejdeme k právě probíhající sezoně. Hlavním tématem nemůže být nic jiného než střídání trenérského kormidla. Proč podle vás neuspěla dvojice Pavel Hynek – František Výborný?
Už o tom bylo napsáno hodně. I Pavel Hynek přiznával některé své chyby. Říkal, že měl jít cestou jiné trenérské dvojice. Pro Františka Výborného to bylo obrovsky těžké. Pavel za námi přišel a tohle byla jeho představa, i když jsme mu říkali, aby si vybral někoho z té mladší generace, třeba Volka, nebo Žemličku.

František Výborný proti pozici asistenta nic neměl?
Neměl. Oni se takhle dohodli. Možná to byl ale jeden z důvodů té krize. V době kdy se nedařilo se to celé začalo propírat a tím se vytvářelo to napětí. Nejhorší pro fungování takhle velké skupiny lidí, která je závislá na extrémě krátké době, kdy se vám láme úspěch a neúspěch je, když se začnou vytvářet doměnky. Atmosféra pro práci tehdy nebyla úplně ideální. My jsme sportovní klub, který je posuzován podle výsledků a máme své ambice. Pro tohle řešení jsme sáhli v situaci, kdy jsme byli až na devátém místě. Když se vám nedaří na začátku, tak jsou odstupy mezi kluby malé, takže jdou dohnat. Kdybychom udělali před dvacátým kolem šnůru pěti zápasů, tak jsme někde jinde. Ty ty odstupy by byly menší. Jenže pak se vám ty nůžky začnou rozevírat a když už se úplně rozevřou, tak už je problém to zpětně dohnat. To byl motiv té změny. Proto jsme se k tomu odhodlali už před přestávkou.

Kdy jste se přesně rozhodli odvolat Hynka s Výborným?
Po Zlíně.

Hned po zápase?
To téma bylo mezi námi ve vedení už delší dobu. My jsme věděli, že se blíží nějaký bod, kdy se budeme muset rozhodnout, buď něco změnit, nebo ne.

Byl nějaký hlavní iniciátor té změny, nebo se jednalo o rozhodnutí celého managementu?
(Chvíli váha a přemýšlí, pečlivě volí slova) Je tady samozřejmě práce celého managementu. Máme zde generálního manažera, manažera pro sportovní rozvoj, a naše práce je dávat návrhy a řešení, takže jsme předkládali možnosti a bavili se o tom problému v kolektivu. Takhle to na Spartě funguje, že se snažíme řešit problémy dohromady.

Proč padla volba zrovna na dvojici David Volek – Miloš Holaň?
David loni trénoval naší juniorku, letos vedl naši farmu v Berouně. Také nebylo jednoduché ho vyvázat ze smlouvy. Nakonec jsme ho nahradili Ríšou Žemličkou, který se přesunul od juniorského týmu. Takže se jednalo o složitou trojsměnu. Nicméně jsme Davida chtěli především ze dvou důvodů. Je to Sparťan a vyznává přímočařejší hokej. My jsme měli problém s tím, že jsme se často utápěli ve zbytečných kličkách.

Je už vidět nějaký posun? Vy jako trenér gólmanů tým vídáte nejen v zápasech, ale i na trénincích.
Není jednoduché změnit herní pojetí starších hráčů, něco už mají zažité. Jde o to je přesvědčit, že je to ta správná cesta k vítězství. Zkoušet to s nimi na tréninku, vyžadovat to od nich v zápase. Už třeba dokážeme hru zjednodušit, začali jsme hrát lépe a disciplinovaněji ve středním pásmu. Myslím si, že v těch posledních pěti zápasech byl projev mužstva dobrý (pozn. red.: rozhovor vznikal 18. 11. 2009)

Takže je podle vás Sparta už z nejhoršího venku?
Za dalších pět zápasů do toho zase můžeme spadnout. My jsme měli velkou ztrátu a těch posledních pět kol bylo ve znamení dohánění. Což se nám svým způsobem povedlo, ale také v tom dál musíme pokračovat. Teď se tabulka začíná dělit. Ve srovnání s loňskem je vyrovnanější skupina týmů co jsou nahoře, zatímco loni to bylo rozdělené celoplošněji. Ještě uvidíme.

Foto: hcsparta.cz

Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.