15. ledna 2013 v 17:00, Reportáže
Ohledně výjezdu si dáváme vědět už v pátek, protože začíná venku sněžit – jako po každé, když se chystáme do Karlových Varů. U auta se scházíme chvíli po nedělním dopoledni v pětičlenném složení. Řídí tentokrát Martin (je na řadě), samozřejmě nechybí táta, jede i strejda Milda, který nám třeba i cestou na západ podá historický výklad (později zjišťuji, že tohoto výkladu se mohu dočkat pouze při cestě do Českých Budějovic). Jako pátý člen jede kolega Delon, který přichází k autu se zpožděním a s očividně nevyspalým výrazem, za což evidentně může zbytkový alkohol v krvi.
Cestou ani tentokrát nechybí benzínky. V první nakupujeme plechovky, sušenky a řidič nealkoholický nápoj – je těžké být řidičem na hokejové výjezdy.. Na druhou plánovanou benzínku už se všichni těšíme! Cestou potkáváme autobus a spekulujeme, zda v něm náhodou nejedou sparťanští fans. Při předjíždění autobusu se úplně zapomene podívat, kdo v autobuse sedí, neboť se opět rozvíjí jedna ze zajímavých debat. Víme, že nás čeká benzínka společně s restaurací, kde si dáme něco výborného k jídlu. Usedáme, objednáváme piva, vybíráme jídla.
Příjemné servírce nahlašujeme polévky, hemenex, holandský řízek a guláš s bramboráčky. Každým okamžikem očekáváme příjezd fanklubu, který přijíždí v právě zmíněném autobusu. Prohlašuji, že je dobře, že jsme si stihli objednat jídlo před nimi, neboť se určitě všichni nahrnout do restaurace a budou si objednávat spoustu jídla. Jediný, kdo vtrhne do zmíněného podniku, jsou holky, které mají cestu na záchod. Jako další vchází Doktor, se kterým se s radostí vítáme. V pozadí jde Šéďa a Velký Pepa, který se s námi také vřele vítá. Usedají ke stolu, Doktor „laškuje“ s příjemnou obsluhou a objednává si pivo. Po chvíli k našemu stolu servírka nese polévky a ostatní jídlo, což Doktor samozřejmě komentuje a zapaluje své oblíbené doutníky. I na jejich stole se objevuje jídlo, které se setkává s negativními reakcemi ostatních členů autobusu – zbytečné čekaní, ale času je stále dost!
Opravdu přeplněný jídlem nalézáme do auta a Martin se obává, že bude muset dofouknout gumy. Ve Varech jsme za několik desítek minut a parkujeme kousek u haly na parkovišti, které je úplně prázdné, neboť místní fanoušky zřejmě neláká dávání padesáti korun. Vylézáme z auta, oblékáme dresy, nasazujeme čepice, omotáváme šály kolem krku, bereme vlajku a vyrážíme k hale, kde na nás čeká s lístky promrzlý předseda Rikki. Do haly vstupujeme, jako na každém výjezdě, bez problémů a bez kontrolování věcí! Ihned jdeme k našemu kotli, kde se potkáváme s Alešem a také Jančou, která mi vypráví o tom, jak už si trochu vzpomíná, že v této hale už jednou byla.. Kotel začíná být pěkně plný a my si hledáme místo pro dnešní hokejové odpoledne.
Sektor, zřejmě vzhledem k pozitivním výsledkům našeho srdcového klubu, je podle mého nejpočetnějším výjezdem v letošní sezóně. Hlavním megafonistou bez megafonu je pro dnešní odpoledne především Lipos, který se otáčí ke kotli a všechny pokřiky bere do svých rukou. Bubny jsou tři, z počátku se fandí trochu vlažně, což později psychicky nevydrží Kaštan, který hecuje fanoušky v kotli. Další fandění už probíhá hlasitě a především stále. I Aleš je dnes velmi dobře naladěn a bývalého hráče Zlína (Vlacha) nazývá zlínským skunkem a křikem ho nabádá, ať už se konečně neválí po ledě a začne hrát. Mezi druhou a třetí třetinou přichází do kotle Rikki, který všem sděluje, že se právě stal strejdou! Tákže: předseda je strejdou, předseda je strejdou, .. !
Po vyhraném zápase nechybí děkovačka, kterou předříkávají Lipos s Kaštanem (občas se k nim přidává kolega Delon, ale bohužel nemá srozumitelnou výslovnost a načasovanost – alkohol hold tělu nedělá dobře). Hráči přijíždí pod náš kotel a ihned se chytají kolem ramen. Je vidět, že i je děkovačka baví! Po tomto vítězném rituálu začínáme skandovat „Marcel“, který se po menším naléhání Brošáka vrací ke kotli a skáče rybičku – náš nový gólman začíná být mým velkým oblíbencem!
Cestou k autu se loučíme s ostatními fanoušky, kteří nastupují do autobusu a my se vracíme k nedalekému parkovišti a k našemu autu. Stavíme u jedné z prvních benzínek, neboť strejda Milda s kolegou Delonem naléhají, že mají žízeň.. Kupují se plechovky a objednává kafe, které se rozhodneme vypít u jednoho ze stolečků. Po chvíli dovnitř přichází muž se sparťanskou čepicí a já ihned poznávám, o koho jde – po chvíli popíjíme kafe se sparťanským oficiálním fotografem, kterého můžeme vidět na domácích a většině venkovních zápasech na střídačce Sparty. Neváhám a fotky chválím, jeho web sleduji skoro po každém zápase! Cesta do Prahy utíká rychle, posloucháme rádio kvůli ostatním výsledkům a spekulujeme, kolikátí asi budeme po dnešní 3 bodové výhře.. A jak jsem již minule řekla – každý výjezd musí končit v hospodě, takže ani dnes tomu není jinak!
Text: Kachnička
Foto: Kateřina Macešková
Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.