„Děkujeme hoši, pěkně jste to hráli, za ten dnešní
výkon, Lojza vás pochválí“, mohli si zanotovat třinečtí hokejisté po průjezdu
Průhonicemi na dálnici D1. V kabině Sparty zřejmě hudba nehrála. je konec
nadějí. Teď už doufá málokdo. Jedním z posledních věřících o postupu do
předkola play-off je samotný trenér Hořava, jenž brzy založí na sociální síti
facebook stejnojmennou skupinu. Věříme? Sparta – Třinec 3:5.
Je pondělní ráno, vaří se káva, pro zpestření jinak zasněženého rána si pouštím
ohlasový rozhovor s Miloslavem Hořavou. Jsem zvědavý. Zároveň si nechci
kazit start do nového dne. Přesto zvědavost vítězí nad zdravým rozumem.
Redaktor se táže trenéra Sparty ve slušivé zimní čepici: „Soupeři Vám odskočí.
Stále věříte, že tam je nějaká naděje“? Kouč Hořava odpovídá: „Stoprocentně,
já, já, ono to možná bude znít, že to je ode mě nějaká hra, není to žádná hra,
dokud je tam teoretická šance, tak prostě po tom půjdeme a budeme se snažit to
urvat jakýmkoliv způsobem…“. Trochu soudnosti, pane trenére. Proč nebyla snaha
na ledě viditelnější dřív, než osm kol před koncem? Nedělním večerem pro mě končí bláhový sen
o iluzi jménem play-off.
K samotnému zápasu. Do Holešovic přijíždí Třinec. Tým namočený do Šulcova skandálu
registraček. Tým, který je schopen dávat branky. Tým, jenž se vypracoval do
pozice lídra hokejové extraligy. Navzdory atraktivnosti soupeře z hlediska
předváděné útočné hry, a po vyhraném derby, si do Holešovic nachází cestu
klasická návštěva přes 4 000 diváků.
Ten, kdo usedl pozdě do hlediště přišel i o první gól. Trocha nostalgie
z derby. A Marek Bartánus posílá Spartu do bleskového vedení. Nečekaný to
začátek. Jenže Třinec není z vosku jako páteční sešívaná banda a ztráta
koncentrace srazila Spartu očividně do kolen. Stále stejná písnička. Varaďa
nejprve vyrovnal a mladičký, teprve devatenáctiletý, Jakub Orsava vyškolil
veterána Vykoukala, následně i Pepise a zvrátil stav na stranu Ocelářů.
Pohledná hokejová akce a naprosté selhání celé sparťanské pětky. Nic na tom
nemění ani přihrávka a viditelný ofsajd útočícího hráče.
Scénář tedy jasně daný. Nejlépe střílející mužstvo soutěže, které dokáže
využívat hrubky soupeře. Naproti tomu, Sparta, která hledá střeleckou pohodu od
konce letní přípravy.
Od druhé poloviny zápasu se Sparta začala probouzet. Byla lepší. Dokázala
vyvinout tlak. Zatlačit soupeře před bránu. Počtem střel jasně vedla,
efektivitou a pohledem na skóre však nikoliv. Jenže třinecká dvouminutovka
obrátila veškerou snahu vniveč a Sparta prohrávala již o tři branky.
V Holešovicích se na chvíli zatmělo. Radost a snížení na 2:4 z hole
Bartánuse trvalo okamžik, jelikož se sparťanská střídačka dopustila chyby ve
střídání a sudí si toho nemohli nevšimnout. Sparta musí v této disciplíně
vést extraligu, nemám slov!
Posledním sparťanským střelcem se stal Luňák, na srovnání skóre to však bylo
málo. Růžička pečetil na 3:5 do prázdné brány další výhru prozatímního krále
základní části.
Nemívám ve zvyku brečet, vzlykat a nadávat na rozhodčí, ale nepřesnosti dvojice
Hodek – Mikula mě nadzvedávaly celý večer ze sedačky. Za zmínku stojí vyloučení
Smoleňáka v brankovišti, Tonova vysoká hůl, nebo druhý gól z ofsajdu.
A jako třešnička na dortu Hodek a jeho jestřábí zrak na kotouč, který Hamerlík
jednoznačně neměl pod svou kontrolou. Pane rozhodčí, pískáme.
Začali jsme melodií od písničkáře z Těšína, tak i zakončíme toto
poohlédnutí za nedělním večerem na Spartě, který jasně poukázal na jízdu
nezadržitelného vlaku do pekel.
„To snad není pravda, co ten sudí píská, eště raz to zrobiš a stará tě
vylíská“, Jaromír Nohavica.
Autor: KubaSF
Foto: Kasnarka
Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.