Sparta Hockey Supporters - Stránky fanoušků hokejové Sparty

Nesnáším loučení = Spartu mám hluboko ve svém srdci. Když se zamyslíte nad touto rovnicí, vzejde vám výsledek jasný a srozumitelný. Letošní zřejmě poslední zápas Sparty v Holešovicích, domácím stánku, jenž nám přinesl tolik radosti a krásných, nezapomenutelných sportovních okamžiků. Bylo derby pražských „S“ opravdu posledním zápasem Sparty ve Sportovní hale?

Každý to má nastaveno jinak. Jarda vyrazí metrem, Pepa zase tramvají, někteří to vezmou po magistrále, ti šťastnější pěšky přes Stromovku, všichni však máme jeden jediný cíl, když pominu předzápasové osvěžení v rozličné škále pohostinství. Adresu magickou, přímo elektrizující. Za Elektrárnou 419, Praha 7. Sportovní hala, chrám klubu HC Sparta Praha.

Léto uplynulo a přišel onen (ne)slavný den. Přípravný zápas s prvoligovou Slavií. Co je na něm tak zvláštního? Skrývá se v něm nemalé loučení. Díky opravdu mizerné marketingové propagaci ze strany klubu, jenž zřejmě nedal tomuto zápasu odpovídající prioritu v nabitém programu, se dle předzápasových prognóz prodalo něco přes tři tisíce vstupenek. Hanba. Jak milé překvapení bylo, že přátelák v Holešovicích lákal nakonec  více než hokejová Liga mistrů. Holešovice jsou ráj, náš chrám se tam nachází, rozparádilo se publikum před úvodním hvizdem. Potlesk.

Na rozdíl od spících Růženek v holešovické kanceláři, fanoušci Sparty neponechali vzhledem k symbolice derby nic náhodě. Byla připravena dvě nápaditá chorea, trička s tématikou Holešovic a její sparťanské historie a ještě malé překvapení na závěr, kotel praskal ve švech, tak trochu nostalgie mistrovských sezon v Holešovicích. Na ukazateli se pomalu zastavil počet truchlících sparťanů. Pět tisícovek a nějaké drobné. Přijela také enkláva z Edenu a to ve slušném počtu, avšak zápas na hřišti i v hledišti má jen jednoho pána. Spartu a její fanoušky.

O dění na ledě se nemá smysl moc rozepisovat. Po počátečním se rozkoukání a kontrole sparťanských čísel na dresech je jasné pár důležitých ukazatelů. Tomáš Netík se vrátil ve slušné formě. Réway to s pukem pořád umí. Zápas se odehrál ve více jak tréninkovém tempu, liga se neúprosně blíží a hodně k tomu přispěla i výborná divácká kulisa. Sparta se bude opět bít o příčky nejvyšší (alespoň v základní části), Slavia to bude mít s postupem mezi hokejovou elitu letos hodně těžké, nahnuté a přiznejme si, spíše nereálné.

Sparťanský kotel šlapal jako hodinky, fanoušci opravdu bouřili. Je obrovská škoda, že si sparťanského kotle nevážili i dříve, protože teď to minimálně na nějakou dobu skončilo. Bylo mi z toho jakožto bývalému kotelníkovi teskno. Sparta patří do Holešovic, neslo se halou!

Chtěl bych vypíchnout několik bodů v rámci tématu zvaném atmosféra:

a) velmi se mi líbila optická prezentace kotle – trička. Přátelé, kamarádi, sparťané, trička jednotlivých skupin jsou velkým oživením v jinak nudné šedi dresů a šál (tímto zdravím hlavně Young Fanatics).
b) za poslední rok jsme svědky rostoucí kvality připravovaného chorea, nechtěl bych to zakřiknout, ale pokud nastolený trend vydrží, můžeme se časem měřit se špičkou hokejových táborů v ČR.
c) megafon, tak trochu má srdcová záležitost. Chtěl bych hlavně bývalým kolegům popřát pevné nervy a každý další zápas ve vyhnanství alespoň takový kotel za zády, jako ve včerejším derby.
d) potěšil celkový přístup fanoušků k zápasu, bez ohledu na místo výskytu na tribunách.

Sparťanská mašina se rozjela a smetla sešívané hochy z Edenu v poměru 5:1, proto nechyběla ani spontánní sparťanská „Pátá“, kterou moderátor vyhlásil posledních pár vteřin před závěrečným hvizdem. Pískej konec.

Dostávám se tak k méně povedené části včerejšího večera, jenž mě nepotěšila ani za mák.
Sparta má na naše poměry na českém hokejovém rybníku jednu z nejlepších marketingových propagací, vzpomeňte web, facebook, kanál na youtube, twitter a jiné podpůrné aktivity celého podniku. Avšak jak lajdácky a neprofesionálně se postavil klub ke včerejšímu utkání, je až do nebe volající.

Hala, jež hostila několikrát MS v ledním hokeji, kde se československý národní tým stal dokonce mistry světa a odehrál zde spousty nezapomenutelných zápasů! Sparta v Holešovicích vyhrála několikrát titul mistra republiky, hala byla jejím domovem přes půl století, ale důstojného doprovodného programu jsme se nedočkali. Otázka zní, proč?

Ve skyboxu vedení pusto, prázdno, pomalu až zhasnuto. Když si člověk vzpomene a vybaví, jakou pozornost a důležitost dostávají akce typu Sparta vzdává hold, tak se nestačím divit. Je mi smutno. Jaký větší hold by měl ještě přijít?

Nezbývá mi než dodat: Je to ostuda a znevážení jména Sparty. (Pošramocenou reputaci trochu zachránila alespoň Česká televize v rámci vysílání, která se tématu opravdu věnovala.)

Naštěstí tu byli věrní sparťanští fanoušci. Závěrečná děkovačka byla krásná, smutná i dojemná. Okořenilo ji několik bengálských ohňů a voňavých stroboskopů (Díky za hezký zážitek SHS a Hůlkaři). Hala burácí. Sparta patří do Holešovic. Je konec a já pevně věřím, že se do Holešovic Sparta ještě vrátí. Je to náš domov!

Začali jsme matematikou, matematikou se také rozloučíme. 

Sparta = Holešovice

Autor: KubaSF

Foto: SHS, Ivana Jechová

Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.