Sparta Hockey Supporters - Stránky fanoušků hokejové Sparty

Novinky

Pohledem fanouška: Můj názor na sezonu?

4. března 2013 v 20:00,  Komentáře,  Lipos

493.jpg

Tak jsem se rozhodl před začátkem vyřazovacích bojů zhodnotit účinkování Sparty v základní části. Sezóna to byla jako na houpačce, proto si myslím že je co říci o představení našeho týmu. Zhodnotím také faktor fanoušků jak doma, tak na výjezdech.

část I. - před začátkem základní části / co nás čeká a nemine...

Již dlouho před začátkem letošního ročníku České extraligy bylo jasné že Spartu opustí několik tahounů ze sezóny předchozí, konrétně se jednalo o centra Bližňáka, obránce Sersena, brankáře "Pepise" a především výtečného stratéga ze střídačky - Pepu Jandače.

Na místo trenéra se pak postavil Richard Žemlička a do brány podepsalo vedení Sparty staronovou posilu Marka Schwarze. Dále tým doplnili hráči jako kanaďan Gawryletz či Zdeněk Bahenský.

Richard Žemlička tímto nastoupil na lavici extraligového celku poprvé ve své trenérské kariéře, předtím působil jen jako asistent na stejném místě po boku Jandače. K ruce si vzal (nebo dostal od vedení) muže s kontroverzní pověstí - Jana Votrubu.

Brankář Schwarz přišel pokud se nemýlím z jedné ze severských lig a jeho forma tedy byla velkou neznámou.

Další posily přícházely spíše jako doplnění kádru, další výrazná osobnost se k týmu Sparty nepřipojila.

Jen pro doplnění, Jandač v sezóně 2011/2012 působil zároveň jako sportovní manažer, tuto pozici po něm převzal Patrik Martinec.

 

část II. - září + říjen / cesta do pekel?

 

První dvě utkání Sparta proti Varům a Liberci zvládla a nikdo nemohl tušit jakým směrem se dále bude náš tým ubírat. Jak se ukázalo, tyto dvě výhry (proti soupeřům, kteří se však v dlouhodobém kontextu ukázali jako 2 ze 3 nejhorších týmů ligy) znamenaly poslední body na 9 utkání a téměř měsíc. Sparta v té době sbírala jednu prohru za druhou, zezačátku nepříznivé série díky individuálním chybám, avšak postupem času na Žemličkův tým padla pověstná deka a přehrával nás prakticky každý soupeř.

 

Vedení došla po 6. porážce trpělivost a došlo k výměně trenérů. Hráčská sparťanská legenda Žemlička musel uvolnit místo na střídačce pro zkušeného Václava Sýkoru, o jehož příchodu se však spekulovalo již dlouho předtím. Ani pod ním se však nepříznivý trend výsledků neobrátil a na vítězství se čekalo ještě další 4 zápasy. To přišlo až proti Pardubicím v půlce října, kdy Sparťané urvali neskutečnou vůlí a bojovností výhru. Nicméně nutno podotknout že i aktuální mistr se celou sezónu nemohl herně najít a také často měnil kouče.

Již předtím posílil tým z Holešovic Vladimír Sičák, který předtím v lize působil právě v týmu z východu Čech. Mezitím do Sparty zamířili na hostování také Vantuch, Hořava, a dvojice ze lva Tomášové Mojžíš a Rachůnek. Druhý jmenování hrál za Spartu i v loňském ročníku, poměrně úspěšně. Místo jim uvolnili bratři z Francie, Yorickovi byla ukončená smlouva, Sacha byl odeslán na farmu do Litoměřic.

V tu chvíli tyto časté změny působily dojmem že tým ani vedení neví kudy kam, místy až chaotické změny a hostování působily v očích fanoušků místy snad ještě větší obavy. Některé na první pohled nelogické kroky se však ukázaly nakonec jako prospěšné, například jednozápasové vyřazení ikony, idolu fanoušků a kanonýra Petra Tona ze sestavy. Ten však v následujícím utkání ukázal, že na hokej stále má a zahrál bodově vydařený zápas.

Do konce října se pak relativně střídaly výhry s prohrami, přesto však z posledního místa tabulky ztrácela Sparta spoustu bodů i na předposlední Liberec, o předkole, šestce a prvním místu ani nemluvě! Stále tým nebyl ideálně sladěn, nechyběla produktivita, ale inkasovaných gólů bylo neskutečné množství, často z předbrankového prostoru.

Zapomenul bych však na jeden velmi výrazný faktor - a to výluka v NHL, o které se rozhodlo na konci září. Ta přihrála spoustu zvučných jmen do extraligy, do Holešovic přišel však pouze brankář Michal Neuwirth. Určitě dobrá posila, nicméně pro stávající jedničku v brankovišti "Šváru" to zajisté nebyla dobrá zpráva, ztratil i zbytky jistoty a nedostal ani možnost se rozehrát mimo tým Sparty.

část III. - listopad + prosinec / Ještě žijeme

Začátek listopadu byl stejně jako v dalších evropských ligách poznamenán reprezentační přestávkou, v které byl čas zhodnotit dosavadní působení a zvážit další kroky. Vzhledem k tomu, že Spartu pohltil kolos vlastněný ČKD, jménem sportovní holding, pod který spadá i "soused z haly" lev, došlo k výměně trenérů mezi těmito kluby, a na střídačku Sparty se vrátil oblíbený Jandač!

V danou chvíli, jakkoliv byl asi každý fanoušek Sparty rád za tohoto muže zpět, a nakonec se pro oba kluby ukázala jako přínosná, pro spoustu fanoušků zaváněla pocitem že je tradiční pražský klub tak trochu na druhé koleji. Každopádně když tyto dojmy pominu, Jandač potvrdil své neuvěřitelné trenérské kvality a brzy se začaly dít věci podstatně příjemnější.

Tento trenér hráče uklidnil, dodal jim systém a ačkoliv určitě myslel výše, odmítl vytvářet na hráče ještě větší tlak prohlášením, že momentálně jde o vyhnutí se baráži, vše navíc je bráno jako bonu.

Výsledek? :-)

Do této pauzy Sparta ještě pod Sýkorou v listopadu 1x vyhrála i prohrála, ale to nejdůležitější přišlo až po reprezentačním turnaji. Z následujících 11 zápasů pod staronovým koučem totiž padla pouze 3x a před další "repre" přestávkou již opanovala místa zaručující předkolo play-off!

Jaká změna oproti uplácanému začátku sezóny, fanoušci v rudých dresech rázem sledovali úplně jiné mužstvo, které si opět začlo věřit, naučilo se vyhrávat a zlepšilo obrannou fázi snad o 300%!

 

Ještě během listopadu přišli další zkušení tvořiví obránci - Petr Gřegořek a Karel Pilař, kteří kvality v obraně nastavili na zcela jinou úroveň. Pryč naopak putoval tragický Gawryletz, kterého skutečně neoplakal ani jediný fanoušek. Na hostování ze lva přišel tou dobou tentokrát Jiří Sekáč, velmi talentovaný mladý a hlavně dravý hokejista, který několika góly také přispěl k lepší výsledkům. Škoda, že jen na hostování. Do sestavy se vrátil i S. Treille.

V brankovišti se po předchozím téměř pravidelném střídání uchytil jako jednička "Washingtonský" Neuwirth a i on sám získal /do té doby nedostatečnou/ jistotu, kterou dokázal přenést i na tým.

Po prosincové pauze se bodový přísun lehce zadrhl, přesto získali Sparťané ještě před koncem roku dalších 8 bodů, které postačily k udržení na hranici předkola PO.

 

část IV. - leden až 1. únor / Sparta a komparzisté

O tomto měsici se píše suverénně nejvděčněji. Zde postačí pár čísel:

11 zápasů

11 výher

skóre 56:26

31 bodů z 33 možných (jen dvakrát ztrata bodu za prodloužení)

průměr vstřelených gólů na zápas: 5,1

obdržených: 2,3

 

Co se kádru týká, opět výrazně promluvil faktor NHL. Navzdory očekávání se hráči s majiteli klubů dohodli za vteřinu 12 na zahájení sezónny v zámoří, a tak Sparta ztratila jistotu, kterou měla v Neuwirthovi. V reakci na to byl jako dvojka podepsán Melicherčík. Zezačátku mnoha fanoušky nepochopený přestup však přinesl ovoce, Schwarz se nemohl dostat do formy a tak se šance chytil slovenský brankář, který v prvních 3 zápasech dostal pouhé 2 góly!

"Švára" však situaci odnesl, stěhoval se do Liberce výměnou za Marka Pince. Z jeho příchodu nepanovala mezi příznivci Pražanů zrovna euforie, nicméně když dostal šanci v brance, nebe se nezhroutilo a vyhrávalo se i s ním.

 

Jak jsem již psal, Jiří Sekáč působil ve Spartě jen formou hostování, a tak se musel před koncem přestupního termínu stěhovat zpět do lva, místo něj přišel další kvalitní obránce Hunkes a s ním i exbrněnský Jaroslav Svoboda. Ten hned při své premiéře na ledě Kladna vstřelil domácím dva góly a uvedl se tedy skutečně brilantně.

 

Když tedy mám shrnout leden, Sparta se neskutečnou jízdou vyšvihla až na 3. body od vedoucí Plzně, a držela 3. příčku!!!! Myslím, že o tom se v září a hlavně říjnu nesnilo nikomu, kdo Spartě přeje.

 

 

část V. - 2. únor až konec ZČ / pád na zem a velkolepé finále.

 

Ve finálové části ZČ měla Sparta přetěžký los. Sama měla již přímý postup téměř jistý, naopak hrála s týmy, které všechny potřebovaly nutně bodovat. v těchto sedmi zápasech (rozdělených další repre pauzou) Sparta 5x padla, dvakrát z toho v prodloužení. Nakonec z toho byla 5. příčka, která zařídila překážku v podobě předloňských mistrů ve čtvrtfinále.

Je možná i dobře, že se ZČ nekončí v euforii jako před rokem, která způsobila usnutí na vyvřínech a vypadnutí s pozdějším finalistou z Brna, který v dané sérii předčil Spartu snad ve všem, ale doslova ji vyučil v bojovnosti a odhodlání.

 

Když jsme již u tohoto klubu, který má ve zvyku si vše kupovat - právě s ním končili Pražané základní část, a osud Komety měli ve svých rukou - jak všichni asi ví, pokud by kometa prohrála, znamenalo by to pro ní zcela jistou absenci v předkole PO! No, výsledek předčil asi očekávání všech, poslat tohoto moravského rivala domů výsledkem 6:0, o tom se mě osobně a myslím že i dalším ani nesnilo :-) Krásný večer, odplata jak se patří!

 

Změny v kádru se již neděly, za zmínku stojí jen postavení Davida Kočího na křídlo 4. útoku, což se ukázalo jako výborný nápad a byl mnohem lépe využit jeho potenciál pro fyzickou hru.

 

část VI. - shrnutí / stejně se jede od nuly...

 

Jak jste četli výše, a hlavně pozorovali cestou sezónu, skutečně nebyla nuda. Ze začátku obavy o celou Spartu, obavy z nového vlastníka, "parazit" v hale, výluka NHL a její hvězdy na našich kluzištích, neskutečná lednová jízda, euforie, očekávání PO a mnoho dalšího...

 

Základní část je u konce včetně všech jejích výhod i nevýhod, teď ale začíná nejdůležitější část sezóny, kde jsou veškeré předchozí výsledky absolutně nepodstatné. U série s Třincem je letošní bilance vyrovnaná, série je absolutně nepředvídatelná. Věřím však že Sparta uspěje a my jí k tomu pomůžem jak budem moci, ať už nyní v pátek a sobotu, tak hlavně doma v úterý a středu musíme vytvořit odpovídající atmosféru, kterou si daný zápas zaslouží!!!

 

A ještě jsem psal, že s vyjádřím i k fanouškům, to rozdělím do 4 krátkých částí:

Návštěvnost doma - díky mnoha podpůrným akcím (Sparta vzdává hold) a účasti hvězd z NHL se průměr vyšvihl oficiálně na téměř 6500, což lze brát za slušné číslo, přesto myslím že je v silách Pražanů docílit návštěvnosti přes 10.000 diváků v průměru..

Kotel doma - velké zklamání, vyjma derby a zápasů, kde Sparta drtila soupeře, kotel až trapně zticha, prázdný, myslím že máme na mnohem, mnohem více, v aktuálním počtu, každý si musí sáhnout do svědomí.

Účast na výjezdech - 7 autobusových výjezdů, z toho poslední rovnou 2 busy, obrovské zlepšení po předsezónní reorganizaci fanklubu, přesto myslím že opět máme navíc. Nicméně od nového roku se účast krásně zvedla téměř o 100%, ale věřím že tím to neskončí a trend udržíme i v PO a další sezóně :-)

Fandění venku - nárazové, například ve Varech paráda, v Litvajzu propadák.. stejný případ jako  domácí kotel, chce to především vůli! V Litvínově nás bylo 150 a bejt nás tam polovina, asi si toho podle hlasitosti nikdo nevšimne bohužel.. jsem rád že jelo tolik lidí, ale když už tam jsme, ukažme to!

Autor: Lipos

 

Ilustrační foto: Kasnarka

Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.