reakce na Jacob.: ,,Nejde o žádné béčko. Na futra mu ťukal zástup zájemců. Na..." zobrazit příspěvekNejde o žádné béčko. Na futra mu ťukal zástup zájemců. Na stole měl nabídky ze Švýcarska i domácího Švédska. V rodné zemi vyhrál dva tituly, třikrát byl vyhlášen nejlepším trenérem nejvyšší soutěže. Hledal výzvu, chtěl zkusit cosi nového. Nakonec si Hans Wallson vybral nabídku z Česka. Pro kdekoho překvapivě. Tahanici o kouče vyhrála pražská Sparta. „Rozhodl můj vnitřní pocit,“ popisuje 56letý Seveřan.
Před chvílí skončil dopolední trénink. „Pojďme na to, mám hrozný hlad,“ povídá Hans Wallson, když usedá za stůl v odpočinkové místnosti pražské O2 areny. Ani kručící žaludek ho však neodradí od dlouhého povídání. V Praze je bez rodiny, která zůstala ve Švédsku. Zatím přebývá na hotelu, spolu s klubem shání vhodný byt. „Snad to brzy klapne a zabydlím se,“ říká s úsměvem.
Jaké jsou první týdny v novém klubu, městě i zemi?
„Zatím je všechno skvělé! Vážně si nemůžu na nic stěžovat. Hokejově se nám daří, máme opravdu vynikající trenérský tým, výborní lidé. Líbí se mi i hráčský kádr, všichni pracují na maximum. Vlastně mám jen jednu negativní věc.“
A to?
„Doprava, která je v Praze fakt hrozná. Vlastně pořád tu jsou nějaké zácpy. Dostat se někam autem trvá strašně dlouho. Jsem chlap z malého švédského městečka, kde za den projede pár aut. Tohle vůbec neznám.“
Co dalšího vás překvapilo?
„Že jsou tady všechny nápisy pouze v češtině. Ve Švédsku, ale i v Curychu, kde jsem trénoval, je skoro všechno kromě národního jazyka taky v angličtině. Musím se učit, ale čeština je sakra těžký jazyk. Zatím se šprtám hlavně přezdívky hráčů, jak je správně vyslovovat. Je to zábava. Naprostá většina kluků naštěstí umí dobře anglicky, takže v komunikaci problém není. Hokejový jazyk je navíc všude stejný.“
Byl jste někdy předtím v Praze?
„Jen jednou na skok, když jsme se Spartou hráli Ligu mistrů a já vedl Skelleftea. Byli jsme tu o den dřív, zašli jsme se podívat na takové náměstí se starodávnými hodinami.“
Staroměstské náměstí.
„Přesně! To je ono. Víc toho o Praze zatím asi nevím.“
A co víte o Spartě?
„Že je to největší hokejová organizace v zemi. Tradiční značka, která má velký zvuk i v zahraničí. Spartu si pamatuju už z dob, kdy jsem byl dítě. Je pro mě opravdu vzrušující, že tu teď můžu být. Velká čest nosit na sobě tohle logo.“ (ukazuje na rudé esko na bundě)
Jak se vám daří poznávat hráče? Počítám, že většinu jste jich neznal.
„To máte pravdu, moc jsem toho nevěděl. Znal jsem Romana Horáka , který odehrál dvě dobré sezony za Växjö. Pak samozřejmě oba bratry Thorelly. Jinak ale ano, zbytek jsou pro mě nové tváře.“
Do angažmá jste vstoupil báječně. Jen co jste tým s Miloslavem Hořavou přebrali, všechno jako zázrakem začalo fungovat.
„Asi magický dotek. (rozesměje se) Ale vážně, tým skvěle reaguje na to, co říkáme. Sami hráči cítí, že to začíná fungovat. Ukazují, jak dobří doopravdy jsou, jaký mají charakter. Jen za tu chvíli, co tu jsem, cítím, že jsme udělali velký krok kupředu. Je radost to sledovat. Stejně tak mě naplňuje vidět na každém domácím zápase víc než deset tisíc skvělých fanoušků, všem nám to dodává obrovský kus energie.“
Neříkáte si, jak je možné, že ještě před měsícem se stejný tým krčil na předposledním místě tabulky?
„Samozřejmě mě to napadlo, ale těžko se mi to hodnotí. Neviděl jsem předchozí zápasy, nevím, co se tu dělo. Na každý tým občas přijde horší období, jen ho musíte co nejrychleji překlenout. Řešíme s Milošem přítomnost, nekoukáme na to, co bylo. Soustředíme se na svou práci, na to, co nás čeká. Pořád před sebou máme kus dřiny, stále ještě nejsme v tabulce tam, kde bychom být chtěli.“
V prvním rozhovoru jste říkal, že zatím jen pozorujete okolí a děláte si poznámky. Už jste začal i mluvit?
(usmívá se) „Jasně, hned druhý den jsem se do toho pustil! S kolegy se bavíme o všem možném, dost věcí řeším i s hráči. Proto jsem tady, abych jim pomohl, zlepšil je, něco jim předal.“
Když jsme se na vás ptali Martina Ševce, jediného Čecha, který pod vámi ve Švédsku hrál, podivoval se nad tím, že úspěšný trenér jako vy přichází zrovna do naší soutěže. Co vás k tomu vedlo?
„Měl jsem dost nabídek, ale jsem zvyklý rozhodovat se podle svého vnitřního pocitu. Podle toho, jestli přijde šimrání v žaludku. Za roky v hokejovém byznysu už jsem se tohle naučil. Při jednání se Spartou to přišlo. Měl jsem skvělý pocit. Jednání Miloše Hořavy i Jardy Hlinky bylo skvělé. Martinu Ševcovi jsem taky volal a vyptával se ho na Česko i Spartu. Řekl mi jen pozitivní věci.“
Čím tedy Sparta převážila ostatní nabídky? Opravdu jen pocitem?
„Ano, vážně to tak bylo. Měl jsem dobrý pocit. Nová země, respektovaný klub s bohatou historií. Lákalo mě to.“
Berete Spartu jako výzvu? Určitě víte, že klub čeká už patnáct let na titul.
„Jasně, velkou výzvu. Pro tenhle cíl ale dělají hokej úplně všichni. Každý chce vyhrát a zvládne to vždy jen jeden. Musíme být pokorní, jít krok za krokem. K zisku poháru vede hodně dlouhý proces, není to věc několika povedených týdnů. Nejdřív se musíme dostat do play off, pak všechno začne. Musíme být připravení, najít cestu, jak být úspěšní.“
Pohled zvenku může vypadat tak, že jste udělal krok zpátky.
„Víte, nechci znít nafoukaně, ale ve Švédsku jsem dosáhl všeho. Tituly, ocenění, úspěchy s mládeží. Znal jsem snad všechny lidi, co se v zemi kolem hokeje motají. Potřeboval jsem změnu. Poznat něco jiného, posunout sám sebe. Poznat jiné prostředí, jiné trenéry i hráče. Nové ideje a třeba i herní věci. Když sedíte 25 let na jednom místě, těžko sám sebe výrazně zlepšíte. Platí to nejen o trénování, ale o každém řemeslu.“
HANS WALLSON
Věk: 56 (20. září 1966 v Kiruně)
Hráčská kariéra: IFK Kiruna (1983-95 a 1998-2005), Bodens (1995-97), Kalix (1997/98), Lenhovda (2002)
Trenérská kariéra: Skelleftea (2012-16), Curych (2016-17), Björklöven (2020-22), Sparta (2022-?)
Úspěchy: 2x švédský titul (2013-14), 4x finále SHL (2013-16), 3x nejlepší kouč SHL (2014-16)
Švédský kouč do NHL? Naprosto nereálné
Už jste v Česku objevil něco nového?
„Jako první mě napadá rozměr hřiště. Všechny kluby hrají na malém ledě s rozměry NHL. To ve Švédsku nemáme, takže velká změna. Kluziště je užší, je tu víc soubojů, míň prostoru pro kombinaci. Ale líbí se mi to! Musíte hrát chytřeji, víc využívat volné prostory, používat mantinely k přihrávkám a vyhazování puků. Obránci mají mnohem blíž do rohů. Fakt se mi to líbí, hra je mnohem intenzivnější, dynamičtější, je tu víc fyzických soubojů. Už jen tohle je dobrá zkušenost.“
Dobře, ale stejně. Kdekdo by spíš čekal, že se elitní švédský kouč posune do NHL, než do Česka.
„To je nemožné, naprosto nereálné.“
Až tak? Opravdu?
„Stačí se podívat do historie. Žádný švédský trenér se do NHL nikdy nedostal. Nedávno se mluvilo o Rikardu Grönborgovi, ale nedopadlo to. Trénuje Curych. Byl tam jen váš Ivan Hlinka a jeden Fin (Alpo Suhonen). Je to tvrdý byznys, Evropany zatím nechtějí.“
Proč tomu tak je?
„Nevím, ale samotného by mě to zajímalo. Jako by evropským trenérům nevěřili. Za svou kariéru jsem potkal mnoho naprosto špičkových evropských koučů, kteří by podle mě na NHL stoprocentně měli a soutěž by obohatili. Šéfové klubů by ale museli sami chtít otevřít dveře, pustit někoho dovnitř, aby ukázal, že i na evropském kontinentu máme výborné trenéry, kteří na to mají. Doufám, že v budoucnu nějaké švédské i české kouče v NHL uvidíme.“
Mohlo by se to podle vás stát třeba v dohledné době pěti, deseti let?
„Doufám, že ano! Když se teď do NHL podíváte, pořád je v ní spousta hodně zkušených starších trenérů, působících tam přes třicet let. Někdy odejít musí. (směje se) Možná potom přijdou na řadu Evropané. S hráči to taky trvalo delší dobu, než je liga přijala. Teď jsou na řadě trenéři.“
Vy jste pro změnu prvním švédským trenérem v české extralize…
(skočí do řeči) „Počkejte, vážně?“
Je to tak.
„No páni! To je cool, píšu historii.“ (rozesměje se)
Třeba teď taky otevřete dveře dalším kolegům ze Skandinávie.
„Bylo by to hezké, klidně se to může stát. Nevidím důvod, proč by sem nemohli trenéři ze Severu přijít. Totéž pak čeští opačným směrem. Budu dělat maximum. Snad našim koučům neudělám ostudu a uděláme nějaký úspěch. Z toho, co jsem zatím viděl, můžu v klidu říct, že vaše extraliga se může klidně srovnávat s naší švédskou soutěží. Jak jsem řekl, je tu jiný rozměr ledu, ale jinak rychlost, šikovnost hráčů, všechno je srovnatelné. Takové fanoušky, jako vídám tady, mají snad jen ve Stockholmu a Göteborgu. Jsou hlasití, pije se tu dost piva, prostě paráda! (směje se) Ve Švédsku se na stadionech čepuje jen nealko.“
Opravdu?
„Ano, tam si normální pivo v arenách nedáte.“
Ještě jedna zmínka o Martinu Ševcovi. Když vás měl popsat, nejčastěji zmiňoval, že jste férový, čestný a spravedlivý. To se určitě poslouchá hezky.
„Rozhodně. Když o sobě tohle od bývalých hráčů slyším, naplňuje mě to štěstím. Vážím si toho. Snažím se být k hráčům upřímný za každou cenu. Vždycky. Ve chvále i kritice. Občas je to těžké, ale lepší cesta není. Obě strany se takhle naučí nejvíc. Když hráč pochopí, že jsem k němu férový a proto třeba kritický a přísný, jsem takový proto, že mi na něm záleží. Že mi není fuk. Být komunikativní a otevřený je součástí práce trenéra.“
Je to klíč, jak být špičkovým trenérem?
„Jde o jednu z mnoha vlastností, ale opravdu extrémně důležitou. Jak jsem říkal, někdy je to těžké, ale z dlouhodobého hlediska se to stoprocentně vyplácí.“
Říkám si, jestli právě tohle není důvod, proč jste si tak sedli s Hořavou. Přijde mi, že jeho nastavení je v tomhle naprosto stejné.
„To máte pravdu, já vidím Miloše úplně stejně. Když jsem ho poznal, bylo znát, že jsme podobně naladění. Že mluvíme stejným hokejovým jazykem. Mám ho opravdu rád. Je to skvělý, čestný chlap. Je zapálený pro Spartu a kluky, má v sobě hodně energie.“
Jaký styl hokeje je vám nejbližší?
„Ofenzivní. Založený na kontrole puku, diktování tempa hry. Když máte puk, máte v ruce otěže zápasu. Tohle mám rád. V kombinaci s bruslením, forčekováním, tvrdostí. Když tohle všechno zvládnete skloubit, můžete být úspěšný. Myslím, že Sparta má pro takový hokej dobré typy hráčů. Obětavé, pracovité. A z toho co jsem zatím viděl, máme taky jednoznačně nejlepší brankářskou dvojici v lize.“
Neinspirovali vás tímhle stylem Sověti?
„Do jisté míry ano. Už jako dítě jsem hokej sledoval pořád. Nejlepší zápasy? Vždycky mezi Sověty a Československem. Když jste vedli 1:0, zavřeli jste to a bylo po zápase. Strašně rád jsem se díval na vaše hráče. Na Lálu, Kokrmenta, Martince. Sověti měli zase Bykova, Petrova a další. Byly to dva odlišné styly, bavilo mě na to koukat.“
Jakou hrou se v té době prezentovali Švédové?
„Totálně defenzivní, bránili v pěti lidech červenou čárou. Dnes se to mimochodem kompletně změnilo. Právě u nás ve Švédsku se hraje snad nejútočněji. Forčekink, napadání, tlak, bruslení. Hráči naskakují mladší a mladší, protože přesně takový styl je jim vlastní. Hodně se to změnilo.“
A srovnání se současným Českem?
„Mám pocit, že tady to bude víc o systému. Taky se tu ale hraje past ve středním pásmu v moment, kdy se nevyplatí forčekovat. Je to takový mix.“
S provinčním klubem Skelleftea jste získal dva tituly, čtyřikrát v řadě jste s ním byl ve finále. Jak těžké bylo vybudovat v malém městečku medailovou mašinu?
„Není to žádné tajemství, všechno je o tvrdé práci. Každý den musíte odevzdávat klubu maximum. Nejen hráči a vedení, ale opravdu všichni. Ledaři, uklízečky. I hotdogy ve stánku musí být perfektní, musí mít správnou teplotu. Všichni musí mít stejný mindset, nastavení na to být nejlepší. Nejde vyhrávat každý rok, ale když zvládnete být každý rok v top čtyřce, něco to znamená. Tohle bych chtěl přenést i sem do Sparty.“
Začal jste v klubu trénovat mladé hochy, po čtyřech letech jste dostal poprvé A-tým. Byla pro vás postupná cesta důležitá?
„Moc! A každému trenérovi bych ji doporučil. Hodně se naučíte. O komunikaci, o jiném herním stylu. V Skelleftea jsme si nastavili jednotnou koncepci pro všechny týmy. Měli jsme stejný playbook. Když přišel junior do áčka, věděl, co má hrát, a zapadl.“
Rukama vám prošli například Viktor Arvidsson, Adam Larsson, Oskar Sundqvist, Jonathan Pudas nebo Lucas Wallmark. Velká jména světového hokeje.
„Ano, ale těmi se stali až pak. Když jsem je trénoval, nikdo je neznal. Teď je snadné říct, že to jsou skvělí hokejisté, pro mě ale byli jedni z mnoha. Museli jsme v nich rozpoznat talent, správně ho rozvíjet. Jsem strašně rád za jejich kariéry, pořád je sleduju. Sundqvist má dva Stanley Cupy, Pudas je nejlepší obránce švédské soutěže. Mám radost.“
Kterého českého hráče vás baví sledovat? Tak nějak tuším, koho řeknete.
(usmívá se) „Jasně, Davida Pastrňáka . To je opravdu krása. Šikovnost, talent, možná nejlepší střela v celé NHL. Vážně zábava na něj koukat. Fantasticky vám pomohl na posledním mistrovství světa. Tam byl přímo neskutečný, hráč na úplně jiném hokejovém levelu.“
V Björklövenu to bylo hodně za hranou
Před příchodem do Sparty jste naposledy v minulé sezoně vedl švédský druholigový Björklöven. Četl jsem o vašem náhlém konci z důvodu kritiky a útoků na vaši osobu od fanoušků.
„Nebylo to o kritice. Tu přijímám v pohodě, bylo to mnohem víc. Dlouho docházelo k útokům na mě, až to zašlo příliš daleko. Nejsem robot. Chodil jsem do práce s bolestí břicha, nepřinášelo mi to žádnou radost. Děly se mi opravdu špatné věci, které se přímo týkaly i mojí rodiny. Pořád to řeší policie. Nechci o tom moc mluvit, nebylo by mi dobře. Bylo to těžké období. Pro tohle hokej nedělám. Chci dělat lidem radost. Znovu říkám, kritika je v pořádku, ale tohle bylo mnohem, mnohem horší. Chci už všechno nechat za sebou.“
Omlouvám se, ale dovolte ještě jednu otázku: co bylo důvodem těch útoků a výhružek, kterým jste čelil?
„Víte, Skelleftea je největší rival Björklövenu. I když nehrají stejnou soutěž, fanoušci se nesnáší. Začalo to od prvního dne, kdy mě Björklöven představil jako nového trenéra. Bylo to daleko za hranou.“
Přitom jste hned v první sezoně dovedl klub do finále Allsvenskan, byl jste úspěšný.
„Ano, ale jim to bylo jedno. Nenáviděli mě. Šlo jen o skupinu příznivců, spousta dalších mi vyjadřovala podporu.“
Během finále jste se dokonce spolu s obráncem íranského původu Danielem Rahimim obrátili na policii. Prý vám bylo vyhrožováno smrtí.
„Je to tak. Během finále, vlastními fanoušky. Nechápal jsem, co se to sakra děje. Nabalovalo se to jako sněhová koule.“
Byl tohle důvod, proč jste si dal od trénování a hokeje na deset měsíců pauzu?
„Ano, potřeboval jsem si odpočinout, nabrat síly. Necítil jsem z hokeje štěstí a radost. Jsem horal, miluju přírodu a lesy. Na osm týdnů jsem se sbalil a jen jsem slézal kopce, byl v přírodě. Dalo mi to hodně energie. Pak se po několika měsících ozvala Sparta a jsem tady.“
Předtím jste po konci v Curychu v prosinci 2017 nikde netrénoval skoro tři roky. Tam byl důvod pauzy jaký?
„Mám vlastní byznys. Pracuju ve Švédsku jako konzultant, radím různým lidem z hokejového prostředí. Dávám jim zpětnou vazbu, radím ohledně systému. Měl jsem hokejové kempy pro mládež a další aktivity, nenudil se.“
Narodil jste se ve městě Kiruna, daleko za severním polárním kruhem. Kolik hodin tam je během zimy světlo?
(směje se) „Slunce tam během zimy skoro nevidíte, je tam tma. Během dne je na chvíli šero, jinak opravdu tma. Je to zimní město, hodně šedé. Máme jeden z největších železných dolů na světě. Je tam spousta dělníků, kteří opravdu měsíce světlo nevidí. Jediné, které mají, je to z jejich svítilen na přilbách. Mentalita tamních lidí je speciální, jiná než na jihu. Všichni tam ale žijí hokejem.“
Odehrál jste tam skoro celou profesionální aktivní kariéru. Netáhlo vás to jinam?
„Měl jsem dost nabídek, ale vlastně ne. Měl jsem to v Kiruně rád, narodil jsem se tam, byl jsem tam doma.“
Z Kiruny pochází taky nedávno zesnulá legenda Börje Salming. Znali jste se?
„Ne ne, on odešel, když mu bylo osmnáct, pak jsme na sebe nenarazili. V Kiruně jsou dva kluby, mezi kterými je velká rivalita. Já jsem odchovancem IFK, on konkurenčního AIF. Fanoušci týmu, který vyhrál vzájemný zápas, nešli další den do práce, protože slavili. Bylo to velké. Když jste ve škole měli tričko jednoho klubu a potkali skupinku fandící soupeři, museli jste utíkat, protože byste dostali. (usmívá se) Mám na to ale dobré vzpomínky.“
Viděl jste ceremoniál, který Salmingovi uspořádalo Toronto?
„Ano, bylo to srdcervoucí. Pak měl ještě obrovskou slávu doma ve Švédsku, o pár dnů poté ale zemřel. Strašné. (luskne prsty) Takhle rychlé to bylo, hodně děsivé. Opravdu musíme žít život naplno, užívat si ho, Nikdy nevíte, co vás čeká.“
Hokej hrál i syn
Od dětství hrával hokej také syn Hanse Wallsona – Victor. Působil v mládeži Skelleftea, v 19 letech však po jedné sezoně v juniorce Kiruny aktivní kariéru ukončil. Teď je mu 28 a je hlavní trenérem týmu SK Tege, který působí ve třetí nejvyšší soutěži ve Švédsku.
"
Díky, dobrý rozhovor
reakce na Schaschek: ,,Jalonen nám vzal prakticky půlku obrany, to je hodně citelný..." zobrazit příspěvekJalonen nám vzal prakticky půlku obrany, to je hodně citelný zásah do týmu "
Jak by řekli jinde tzv. máme repre obranu Ale taky mě to sere. Bojím se v jakém stavu vyrazíme na Spengler cup a aby to nebyla úplná ostuda a pak už by nás tam zase 10 let nepozvali
reakce na Lord: ,,Obrana se zápas od zápasu lepší, ale i tak bych přivedl jednoho..." zobrazit příspěvekObrana se zápas od zápasu lepší, ale i tak bych přivedl jednoho beka do play off by se hodil. Trochu jsem hledal, kdo může být k dispozici. Našel jsem Aarona Irvinga, který hraje v posledním švédským týmu.
www.eliteprospects.c..."
Dokonce hraje i v posledním týmu ve Finsku
No čekal jsem, že se ty zoufalci na nás hecnou víc. Hořava s Wallsonem tomu dali řád a teď už nás bude těžký chytat a to věřím, že až si borci jako Tomášek nebo Erik Thorell začnou ještě víc věřit, tam že k výsledkům se přidají i nějaké vymazlené akce. H+W 6z. - 18 bodů skóre 22:6. Takhle si nějak představuji impuls pro tým a ne že tam z kanceláře sleze opět plešoun a bude mlít o výsledcích 5 let zpět.
reakce na kvcr: ,,Je pravda, že mezi našimi obránci patří bodově k nejlepším,..." zobrazit příspěvekJe pravda, že mezi našimi obránci patří bodově k nejlepším, ale i tak bych od beka v nejlepších letech se skoro 300 zápasy v NHL čekal trochu víc. Přijde mi zatím trochu neobratný a rozehrávka taky nepatří úplně k nejlepším. Taky jestli se dobře pamatuju, za působení v Brně měl dělový příklep, to jsem zatím moc neviděl. Možná mám moc velká očekávání, ale prostě u něj vidím prostor být ještě výraznější. Tímto mu přeju, aby nám to ukázal. "
Souhlas, ale já pořád beru na vědomí to jeho zranění a že se ještě pořádně rozehraje. Za to ten Krejčík bída s nouzí zatím.
reakce na kvcr: ,,Řekl bych, že je to na dobré cestě. V našem výkonu je najednou..." zobrazit příspěvekŘekl bych, že je to na dobré cestě. V našem výkonu je najednou mnohem víc energie, jsme hladoví po puku, v osobních soubojích je vidět víc zarputilosti. Hráči si najednou dovolí riskantní kličku jeden na jednoho, v pásmu (hlavně je to vidět v přesilovkách) jsme v neustálém pohybu, měníme místa a to se hned brání mnohem hůř. V téhle chvíli nám asi i dost pomohlo, že soupeři čekali tým v nepohodě a zkoušeli s námi hrát hokej, což tomuhle týmu vyhovuje. Hrajeme teď mnohem víc na riziko a to je to, co bychom podle mě měli rozvíjet, hlavně se slabšími soupeři, kdy by se naše technická převaha měla projevit. Ono to třeba není vidět hned, ale včera jsme Kladno doslova uštvali a v poslední třetině už jejich velcí a těžcí beci mleli z posledního.
Vynikající výkony podali oba brankáři a nepamatuju, že bychom někdy měli v bráně takovou sílu. Oba jsou jistí, klidní, puky z nich nevypadávají a když už dostali gól, tak se to fakt chytit nedalo. Včerejší Kořenářova robinzonáda byla pastvou pro oči. Další pochoutky jako Tomáškova koupačka ve stoje, dvě excelentní přečíslení v oslabení (ve Varech a včera) v podání dvojice Forman-Horák, to jsou věci, které dělají ze zápasů nezapomenutelné. V každém z posledních tří zápasů jsme využili přesilovku, ve dvou jsme skórovali v oslabení, přičemž jsme všechna ubránili. Pořád je ale co zlepšovat - při bránění nám tam občas vznikne velký zmatek, máme ještě trochu kostrbaté založení útoku, o přesilovkách se nedostáváme ke střelám z kruhu z první, což by myslím Řepík, Thorell a Tomášek potřebovali. Zatím mi přijdou nevýrazní Krejčík a Kempný, tihle dva podle mě mají na víc. Simon má trochu problémy s pohybem, ale má šikovné ruce a vidí, takže věřím, že časem bude víc připravovat šance a dávat góly.
Je to už potřetí v řadě, co se příchodem Miloše Hořavy naše hra den ze dne zvedla. Tým za ním evidentně jde, jeho pojetí hráčům maximálně vyhovuje. Teď k tomu přibyl Hans Wallson, který určitě bude mít taky svůj velký přínos, v neposlední řadě na střídačce. Včera jsem ho troch sledoval, hodně na hráče mluví, s úsměvem, evidentně probíhaly i nějaké vtípky. Po akcích hráče poplácal po ramenou, pochválil. Myslím, že jsme v tomhle v poslední době měli trochu problém, trenéři spíš hráli na kamennou tvář a do oživování střídačky se moc nepouštěli. O Wallsonovi je známo, že je hodně komunikativní, myslím, že nám to bude na střídačce k užitku.
Dlužno říci, že poslední soupeři byli z těch lehčích a teď nás budou čekat opravdové zkoušky ohněm. Uvidíme, jestli se nám povede hru ještě zvednout a dominovat i proti takhle silným týmům. Tak ať nám to lepí. "
Zrovna Kempný úplně špatně nehraje. 10z - 0+7 - +- +5
reakce na SkinNboneZ: ,,Ton rikal,ze pokud vse pujde dobre,tak se prida k tymu v pondeli.Ktere..." zobrazit příspěvekTon rikal,ze pokud vse pujde dobre,tak se prida k tymu v pondeli.Ktere pondeli to nezminil,ale asi vsechno dobre nejde kdyz je zatim ticho."
Jsem přímo u jednání (mám na sobě sako od Graafa a hodinky Rolex a k občerstvení máme kaviár a různé takové buržoázní pochutiny) a aktuálně ho s klukama T+H+H zkoušíme přímo na ledové ploše a rozhodujeme se, jestli by spíš nemohl v útoku nahradit Gustava Thorella. Ve volných chvilkách už lehce připit Moëtem pokřikuji Hans! Hans! Hans!
reakce na Schaschek: ,,Twitter má zvláštní smysl pro humor. Buď mi nabízí proruský..." zobrazit příspěvekTwitter má zvláštní smysl pro humor. Buď mi nabízí proruský filcky, estébákovi pohůnky, příspěvky o Varaďovi nebo kluky z Pardubic. Ty vole proč se mi to zobrazuje furt
twitter.com/Birkof99...
Mimochodem Ton má víc gólů za míň zápasu a o kanadských bodech ani nemluvě ale jo Pardubice jsou prostě géniové. Nejenže mají letos intergalaktický tým, kterýmu by se měl dát titul rovnou, ale mají i "nejlepšího shootera, který se kdy po kluzištích v Česku proháněl"
"
On je ve čtvrtfinále klepne Hradec a bude klid A zase alibisticky budou tvrdit, že na titul mají ještě čas a jak se to vlastně všechno povedlo
reakce na Schaschek: ,,Já si třeba nejsem jistej jestli to co funguje v Třinci bude..." zobrazit příspěvekJá si třeba nejsem jistej jestli to co funguje v Třinci bude fungovat tady. Sparta má svou identitu a nechci aby se z toho stal druhý Třinec."
Bohužel s naší identitou jsme 15 let bez titulu. Varada vypadá jako kriminálník od pohledu a třeba ty naše chlapce naučí bojovat. Vem si když je play off. Skoro všude se bojuje za klub a město. Bohužel tady jen za klub. Ale je to můj názor. Nechci žádný showtime, ale partu, která bude tahat za jeden provaz.
Já prostě věřím, že Simon i Erik Thorell se chytnou a bude zase dobře. Pokud teda má nějakou podmínku, že musí hrát i Gustav, tak ač ho tedy mám moc rád, tak at vyhodí oba. Honza Buchtele spolu s A.Poláškem by se měli také probrat, ale těch by mi bylo taky líto po těch letech. Krejčík taky hrůza zatím.
reakce na Smazaný uživatel: ,,https://www.sport.cz/clanek/hokej-extraliga-uz-se-resi-jen-detaily-spa..." zobrazit příspěvekwww.sport.cz/clanek/..."
Pokud nebude ubližovat Hlinkovi a Tonovi, tak mi nevadí
reakce na Gapin: ,,Ten Švéd to napadlo koho? Jako trenér kterej byl ve Švédsku..." zobrazit příspěvekTen Švéd to napadlo koho? Jako trenér kterej byl ve Švédsku čtyřikrát ve finále a z toho udělal dvakrát titul, by šel sem dělat asistenta?
To chtělo docela kuráž mu něco takovýho nabídnout
"
. Já teda ze začátku myslel, že by mu dělal asistenta Hořava
Aktualizováno: Před 5 min. a 14 s
Podpořte prosím také náš choreo tým. Více se dočtete v sekci:
Aktualizováno: Před 14 s